Benedikt XVI. v Česku spatří tři unikáty

Papež Benedikt XVI. míří za třemi z nejvýznamnějších symbolů, které církev v Čechách a na Moravě chrání. Třemi historickými skvosty, které paradoxně znají více lidé v zahraničí než v tuzemsku.

Jako korunovační klenoty Papež se zejména pokloní Palladiu země české ve Staré Boleslavi. Podle tradice je symbolickým ochráncem země. "Je duchovně plně srovnatelné s korunovačními klenoty," tvrdí probošt staroboleslavské kapituly Vladimír Kelnar, považovaný za znalce tohoto rozměry nevelkého díla. Označení palladium, předmět se zvláštní ochrannou mocí, užívá od roku 1609. Katolická církev tehdy, v době vydání Majestátu Rudolfa II. stvrzujícího svobodu náboženství, vyzvedla jeho význam.
Kovový reliéf Marie s malým Kristem podle jedné z pověstí vznikl, když dal biskup Metoděj u příležitosti křtu kněžny Ludmily přelít pohanské bůžky. Palladium své babičky prý měl u sebe kníže Václav v den vraždy - a jeho sluha ho stihl ukrýt pod zem předtím, než zabili i jeho. Až po více než dvou stech letech dílo našli a na místě nálezu vyrostl chrám, který Palladium chrání.

Dnešní Palladium má už o něco jiný tvar než za svatého Václava, dostalo ho při opravě po značném poškození v časech husitských válek. "Rozbor ale potvrdil, že je z takzvané korintské mědi, používané v době křtu svaté Ludmily," dodal probošt.

Zvláštností je korunka s drahými kameny nad obrazem - tu věnoval císař Ferdinand III. "To je také zajímavé, protože korunováno nebylo papežem, ale císařem. V posledních dvou stech letech podobné korunovace obvykle provádí papež," poznamenal Kelnar. Ale mimochodem, papež si odveze repliku díla.

Zlatou korunku ale Benedikt XVI. přece jen přiveze - hned v sobotu, a to pro Pražské Jezulátko v kostele Panny Marie Vítězné na Malé Straně. Soška vysoká zhruba 47 centimetrů představuje Ježíše ve věku několika málo let, podle pramenů pochází ze Španělska, kde byla pravděpodobně zhotovena někdy v druhé polovině 16. století nebo dříve.
Jezulátko ve splývavé košilce oblékají sestry karmelitky podle příležitosti do šatů, jejichž barva se střídá podle období církevního roku. Pro papežovu návštěvu zvolí karmelitky královský oblek v červené barvě s hermelínem. "S oblékáním Jezulátka začnou v pátek ráno," upřesnila Gabriela Plačková ze správy kláštera.

Od Svatého otce dostane Jezulátko zlatou korunku. Ta, která se skví nad hlavou sošky nyní, pochází z 19. století, ale je stejně jako ještě jedna, kterou Jezulátko má, jen pozlacená. "Žádná z korunek se však nenasazuje přímo na hlavičku sošky, bývají připevněny samostatně těsně nad ní," přiblížila Plačková. Papež však Jezulátko nebude "korunovat" ani symbolicky, svůj dar položí na oltář před ně. "Zatím není ani jasné, co bude s korunkou poté. Zřejmě bude uložena v muzeu nebo umístěna nad sošku," doplnila Plačková.

Pražské Jezulátko si ročně přijíždějí do Prahy prohlédnout na dva miliony turistů především ze zahraničí. Tuzemských návštěvníků je výrazně méně, i když kromě zázračných uzdravení je například Jezulátku připisována i záchrana Prahy při obležení Švédy roku 1639. "Ve světě je ale kult Pražského Jezulátka velmi silný, jsou mu zasvěceny desítky kostelů. A například v Indii se pompézních slavností Pražského Jezulátka účastní na sedmnáct tisíc lidí," připomněla Plačková.

Zřejmě největší mediální hvězdou ze všech tří symbolů, které provázejí návštěvu Benedikta XVI., bude ale Panna Marie Tuřanská, známá také jako Matka Boží v trní. Podle všeho nejstarší socha Panny Marie na Moravě, kterou podle legendy našel v roce 1050 rolník v keři planých růží, bude totiž stát přímo na pódiu brněnského letiště, kde má papež sloužit mši. Mariánskou sochu tam z jejího domovského kostela v Brně-Tuřanech přinesou poutníci v průvodu v neděli časně ráno.

I ona dostane dar, i když ne od samotného papeže. V rámci programu v areálu bohoslužby před příletem papeže zazní v premiéře stará modlitba k Panně Marii Tuřanské v podání skupiny Hradišťan. "S využitím hudebního motivu ze sbírek Františka Sušila ji zhudebnil na počest návštěvy Svatého otce Jiří Pavlova.