List kardinála Hummese kněžím u příležitosti Roku kněží

Drazí kněží,

v životě kněze nutně zaujímá ústřední postavení modlitba. Je to pochopitelné, neboť podporuje důvěrnost mezi ním a jeho Pánem, Ježíšem Kristem. Všichni dobře víme, že omezování modlitby oslabuje víru a zbavuje službu jejího obsahu a smyslu. Nevyhnutelným důsledkem je pak skutečnost, že kněz ve svém každodenním působení zažívá méně radosti a štěstí. Je to, jako by při následování Ježíše, kde kráčí s mnoha dalšími, zůstával stále více pozadu a vzdaloval se tak od svého Mistra, až jej nakonec úplně ztratí za obzorem. Od tohoto okamžiku se ocitá sám a nejistý.

Ve své homilii na První list svatého Pavla Timotejovi svatý Jan Zlatoústý moudře poznamenává: "Ďábel útočí na pastýře (...). Když totiž zabije ovci, stádo tím zmenší, když však odstraní pastýře, zničí celé stádo." Tento výrok nás vede k úvahám o mnoha situacích dnešní doby. Jan Zlatoústý nás varuje, že úbytek pastýřů má za následek i snížení počtu věřících a jejich společenství. Bez pastýřů naše společenství zahynou!

Rád bych zde hovořil především o nezbytnosti modlitby, kterou mají, slovy Jana Zlatoústého, pastýři porážet ďábla, aby jich neubývalo. Bez životadárné potravy modlitby kněz skutečně chřadne, učedník ztrácí sílu, aby následoval svého Mistra, a umírá hlady. Jeho stádo je pak rozehnáno a ponecháno samo sobě umírá.

Každý kněz má totiž hlavní oporu ve společenství církve. Je zvláštním učedníkem Pána, který jej povolal a svátostí kněžství připodobnil k sobě, hlavě a pastýři církve. Jediným pastýřem je Kristus, sám však určil, aby dvanáct apoštolů a jejich následovníci měli podíl na jeho poslání. Na této svátosti mají účast i kněží, i když v nižším stupni, a také oni se tak podílejí na poslání Krista, hlavy a pastýře. Tato skutečnost dává vzniknout základní vazbě mezi knězem a jeho společenstvím. Kněz si musí být vědom této povinnosti, neboť bez pastýře společenství odumírá. Musí tedy po vzoru Mojžíše často stát s rukama vztaženýma k nebi v modlitbě, aby jeho lid nezahynul.

Právě proto, má-li kněz zůstat věrný Kristu i svému společenství, musí být mužem modlitby, který žije v Boží blízkosti. Mimoto jej má posilovat modlitba církve a každého křesťana. Ať se ovce modlí za svého pastýře! Začíná-li si pastýř uvědomovat, že jeho život modlitby ochabuje, je čas obrátit se k Duchu Svatému a s pokorným srdcem prosit. Duch pak znovu roznítí plamen v jeho srdci, znovu dá rozhořet nadšení a zanícení pro Pána, který je vždy přítomen a přeje si s ním stolovat.

Vytrvale a s nesmírnou láskou se v probíhajícím Roce kněží chceme modlit za kněze a s kněžími. Kongregace pro klérus za tímto účelem během Roku kněží slaví každý první čtvrtek v měsíci od 16 hodin v bazilice Santa Maria Maggiore eucharistickou a mariánskou pobožnost za kněze a pro kněze. Modlit se s námi přichází velké množství lidí.

Drazí kněží, blíží se slavnost narození Ježíše Krista. Rád bych vám ze srdce popřál vše nejlepší, požehnané vánoční svátky i celý nový rok 2010. Ježíšek v jesličkách nás zve, abychom k němu znovu přilnuli jako jeho přátelé a učedníci a on nás mohl vyslat jako hlasatele evangelia.

kard. Cláudio Hummes
emeritní arcibiskup ze São Paula
prefekt Kongregace pro klérus

prosinec 2009