V rámci svátků města zazní Beethovenova mše složená pro olomouckého arcibiskupa


„Missa solemnis je i po dvou staletích důkazem výjimečného přátelství dvou mužů, které spojovalo pevné a nadčasové pouto – láska a úcta k hudbě.“ Součástí letošních Svátků města a písní v Olomouci, které mimo jiné připomenou 200. výročí zvolení arcivévody rakouského Rudolfa Jana (1788–1831) olomouckým arcibiskupem, bude ve městě opět po třinácti letech provedena Missa solemnis – skladba, kterou jubilantovi dedikoval jeho učitel a přítel Ludwig van Beethoven.

„Moravská filharmonie Olomouc připravila v rámci Svátků města Olomouce mimořádný koncert, kterým připomene výročí jedné z nejvýznamnějších olomouckých osobností, arcibiskupa Rudolfa Jana. Zazní při něm monumentální Missa solemnis D dur op. 123 od Ludwiga van Beethovena,“ říká ředitel Moravské filharmonie Olomouc (MFO) Jonáš Harman. Toto dílo podle něj nebylo vybráno náhodou, neboť autor patřil k blízkému okruhu arcivévody, kterého od jeho patnácti let vyučoval hře na klavír a později také hudební teorii a kompozici. Rozpoznal v mladém muži talent, který pomohl rozvinout. O respektu a přátelské náklonnosti svědčí i letmé konstatování v dopise: „Jeho Výsost hudbě rozumí, žije jí a v ní.“

Po oznámení výsledků volby olomoucké kapituly napsal Beethoven svému někdejšímu žákovi (a také dlouholetému mecenáši) osobní gratulaci, v níž – mimo jiné – zmiňuje: „Den, kdy má být provedena k oslavě Jeho císařské Výsosti mnou napsaná mše, bude pro mne nejkrásnějším v životě. Nechť mne Bůh osvítí, aby mé chabé síly dokázaly přispět ke slávě tohoto velkého dne.“

Pro Beethovena byla skladba výzvou. Aby se jí zhostil se ctí, začal studovat teologii, liturgiku a dějiny duchovní hudby. Při jeho pečlivosti nebylo překvapující, že mu teoretická příprava zabrala nakonec více času, než původně předpokládal. Slavnostní uvedení netrpělivě očekávaného díla se tak neuskutečnilo u příležitosti intronizace Rudolfa Jana v březnu roku 1820, ale až o čtyři roky později.

„Beethovenova Missa solemnis převyšuje žánr a formu velké slavnostní mše. Toto monumentální vokálně-instrumentální dílo o pěti větách sice přináší tradiční kompoziční techniky i rétoriku a církevní módy, v Benedictus však uslyšíme houslový koncert v malém a ke konci skladby i válečně vyznívající Agnus Dei s plným nasazením trumpet a tympánů,“ říká dramaturgyně MFO Ivana Kalina Tabak a dodává: „Úplně poprvé zazněl tento hudební kolos 7. května 1824 v Petrohradě.“ Moravská filharmonie Olomouc toto dílo naposledy uvedla v rámci závěrečného koncertu mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc 2006, a to u příležitosti otevření Arcidiecézního muzea Olomouc.

Milovníci hudby se mohou těšit na mimořádný umělecký zážitek. Koncert se uskuteční v pátek 31. května 2019 v kostele sv. Mořice v Olomouci, jeho začátek je stanoven na 21.00. Vedle MFO pod vedením dirigenta Petra Valentoviče vystoupí také Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, v sólových partech se představí Lucie Silkenová (soprán), Markéta Cukrová (alt), Tomáš Černý (tenor) a Peter Mikuláš (bas).

Moravská filharmonie Olomouc patří k předním a nejstarším symfonickým orchestrům v České republice. Sídlí v historické metropoli Moravy a již více než 70 let funguje jako centrum hudebních aktivit v kraji. Na jejím uměleckém vývoji se podílely významné osobnosti české i světové hudební scény. Věnuje se především velkým tvůrcům světové hudby 19. a 20. století, propaguje však i soudobou českou a světovou hudební tvorbu, o čemž svědčí uvedení více než 250 novinek.

Rudolf Jan se narodil v lednu 1788 v Pise jako nejmladší (šestnáctý) potomek toskánského velkovévody Petra Leopolda z Habsbursko-lotrinského rodu a velkovévodkyně Marie-Ludoviky. Jeho otec byl mladším synem Marie Terezie a bratrem Josefa II., po jehož smrti roku 1790 nastoupil na trůn jako Leopold II.

Všichni bratři Rudolfa Jana prodělali vojenský výcvik, on sám však musel na kariéru válečníka kvůli chatrnému zdraví zapomenout. Ve Vídni proto soukromě studoval teologii a v 18 letech byl jmenován nesídelním kanovníkem olomoucké kapituly. V roce 1819 byl pak zvolen v pořadí třetím arcibiskupem olomouckým (arcibiskupství vzniklo roku 1777).

V čele arcidiecéze stál dvanáct let, během kterých se snažil o její posílení. Jeho odkaz je i dnes součástí každodenního života Olomoučanů – ať už se jedná o univerzitu, divadlo nebo například Rudolfovu alej.

Arcibiskup Rudolf Jan zemřel nečekaně v červenci roku 1831 v Badenu u Vídně. Dle rodové tradice ho pochovali do Císařské krypty vídeňského kapucínského kláštera. Jeho srdce bylo však v souladu s jeho osobním přáním uloženo do krypty dómu sv. Václava v Olomouci. A zde je dodnes, jako trvalý symbol osobního spojení s místem, které považoval za svůj domov.

Více informací: www.rudolfjan.cz ǀ www.olomouc.eu

Jiří Gračka, tiskový mluvčí Arcibiskupství olomouckého

 

Kalendář akcí

 
  »
Add to calendar

Podzimní festival

podzimni-festiva

 

Jubileum
Rudolfa Jana

 

rudolf-jan

 

Majetkové narovnání
(tzv. restituce)

 

majetkove-narovnani

ehp-fondy

OLDIN

 

Apoštolát modlitby

apostolat-modlitby

 

Hledat

 

WebArchiv - archiv českého webu