Stanislav (II.), Pavlovský

43. Stanislav (II.), Pavlovský

1579–1598

Zásady Tridentina mohl u nás prohlásit teprve Stanislav Pavlovský z Pavlovic, který pocházel z polského Slezska.

V roce 1569 se stal kanovníkem olomouckým. V letech 1571–1574 studoval církevní právo v Římě, kde získal doktorát. V roce 1575 byl již také proboštem kolegiátní kapituly v Brně. Po tuhých sporech se stal 8. prosince 1577 scholastikem olomoucké kapituly a apoštolským protonotářem. Byl také kanovníkem vratislavským a kancléřem tří svých předchůdců na olomouckém biskupském stolci.

11. července 1579 byl v olomoucké kapitule jednomyslně zvolen biskupem, volbu potvrdil papež Řehoř XIII.

Jako biskup byl energický, hrdý a nebojácný, ale přitom ušlechtilý, snášenlivý a sociálně cítící. Ještě v roce 1579 vymohl na císaři Rudolfu II. zostřený zákaz šíření kacířských knih, přičemž censura byla svěřena biskupovi.

Dokončil výstavbu nového kostela sv. Mořice v Kroměříži a 16. září 1582 jej vysvětil. Na Moravě zavedl gregoriánský kalendář (po 3. říjnu následoval 14. říjen). V roce 1588 se mu dostalo hodnosti knížete a hraběte české královské kaple. Náležel k biskupům, kteří cílevědomě pracovali na rekatolizaci země.

V roce 1591 konal synodu v Kroměříži, na níž slavnostně vyhlásil dekrety tridentského koncilu. Aby si zajistil oporu kapituly pro své kroky, zval do jejího středu své rodáky ze Slezska a Polska.

Biskup Stanislav byl ctitelem moravských věrozvěstů sv. Cyrila a Metoděje a šířil jejich kult jako apoštolů a ochránců Moravy. Podporoval i kult svého patrona sv. Stanislava z Krakova, jemuž zřídil nádhernou kapli v olomoucké katedrále.

Biskup Stanislav je podkládán za obnovitele biskupství.

Zemřel v Kroměříži 2. června 1598 a byl pohřben v olomoucké katedrále.