Arcidiecézní charita posílá do Nepálu sto tisíc korun

Přes pět tisíc – tolik lidských životů si vyžádalo sobotní zemětřesení v Nepálu. Toto číslo se každým okamžikem může zvýšit. Na místě navíc hrozí další otřesy půdy a lidé mají strach vrátit se domů. V hlavním městě Káthmándú vznikají provizorní stanové osady, kde lidé čelí nedostatku jídla a pitné vody. Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) proto v pondělí 27. dubna 2015 uvolnila 100 tisíc korun ze svého nouzového fondu a posílá je na místo katastrofy.

Olomouc: Nyní je prioritou pomoci přeživším, kteří přišli o střechu nad hlavou a zůstali na ulici, kde se teplota v noci pohybuje mezi 11–15 °C. „Obětem zemětřesení musíme v první řadě dodat jídlo a také provizorní přístřeší. Výzvou bude i zajištění pitné vody a sanitace,“ přibližuje vedoucí humanitárních pracovníků Arcidiecézní charity Olomouc Martin Zamazal.

Podle něj nyní míří z Arcidiecézní charity Olomouc do Nepálu 100 tisíc korun. Tato částka se připojí k dalším 200 tisícům korun, které na místo katastrofy posílá Charita ČR; ta vyhlásila rovněž veřejnou sbírku. Lidé z řad veřejnosti mohou peníze na pomoc obětem zemětřesení zaslat na účet České spořitelny: 55660022/0800, variabilní symbol 107.

Charita začala poskytovat pomoc v Nepálu ihned po katastrofě. „Na místě působí několik desítek charitních spolupracovníků, kteří znají tamní situaci a potřeby lidí. Proto jsme mohli začít pomáhat ihned a efektivně, aniž bychom do Nepálu vyslali svoje lidi z Česka,“ dodává Zamazal a zmínil třeba Charitu Nepál. Ta rozdává v místech neštěstí stany, nepromokavé celty a jídlo. Přímo v Nepálu působila ještě před zemětřesením australská Charita. Pomocnou ruku tam podávají i pracovníci několika evropských Charit a také americká Charita – CRS.

Ničivé zemětřesení o síle 7,9 stupně Richterovy škály zasáhlo Nepál v sobotu 25. dubna. „Tak silné zemětřesení jsem za celý svůj život nezažil. Naštěstí se země začala otřásat během dne a lidé měli volno, takže spousta z nich vyrazila ven,“ tvrdí ředitel Charity Nepál P. Pius Perumana, SJ s tím, že v noci uprostřed pracovního týdne by obětí bylo mnohem víc. Nepál a jeho sousední oblasti jsou známé seismickými aktivitami, ovšem ne tak velké intenzity.

Děsivá situace nám brala slova

O svých zážitcích hovoří Prakash Kadha z Charity Nepál, který zemětřesení prožil na vlastní kůži.

Co přesně se dělo v sobotu 25. dubna?

V Nepálu jsme zažili největší zemětřesení za více jak 80 let. Ničilo vše, majetek i lidské životy. Poté jsme zaznamenali přes šedesát následných velkých otřesů. Lidé panikařili a spousta z nich skončila na ulici. Problém je, že může začít brzy pršet, slyšeli jsme z jiných částí země, že tam se už tak děje, takže lidé jsou v obtížné situaci. Nemají zásoby léků ani elektřinu. Nefungují jim ani mobilní telefony.

Co jste zažil v době, kdy zemětřesení poprvé udeřilo?

Zemětřesení tohoto typu jsem zažil poprvé v životě. Menší otřesy půdy jsme tu už měli, takže z počátku jsem si myslel, že je to normální. Pak ale otřesy začaly být silné a opravdu dlouhé. Viděli jsme padat domy. Není co dodat, ta děsivá situace nám brala slova.

Co se děje v ulicích Káthmándú nyní?

Lidé tam žijí ve stanech. Poslední noc jsem tu viděli spoustu malých skupin lidí, kteří takto přebývali v různých částech města. Dnes se všichni snaží seskupit dohromady, takže je pro nás snadnější jim pomoci. Po stanech je nyní velká poptávka.

Přestože záchranné týmy vyrazily do různých částí země, stále nemáme jasný obrázek o tom, v jakém stavu Nepál je. Lidé mají hlad, nemají kde spát, přišli o domov. Cesty jsou zablokované. Tohle jsou hlavní výzvy, které se právě snažíme vyřešit.

S využitím textů Karolíny Opatřilové z Arcidiecézní charity Olomouc