FOTO, VIDEO: Vlakové poutě do Lurd se zúčastnily stovky věřících z ČR

Ráno v úterý 5. září 2017 bylo na vlakovém nádraží v Břeclavi nezvykle rušno. Byl zde totiž přistaven speciálně vypravený vlak ve směru Bratislava-Břeclav-Lurdy, aby se týden poté, v úterý 12. září, vrátil zpět. Svá místa postupně obsadilo 451 poutníků včetně doprovodu, který tvořilo 16 kněží a arcibiskup Jan Graubner.

Jen co se vlak rozjel, nastalo představování těch, kdo se o poutníky budou starat. Všechny organizační záležitosti zajišťoval tým průvodců, kteří svou znalostí francouzštiny přispěchal ochotně a kdykoli ku pomoci. Došlo však i na představení duchovního doprovodu. Někteří natolik zaujali tím, jaké pastoraci se věnují, že o tom museli poutníkům povyprávět mnohem podrobněji – v průběhu cesty do Lurd, ale i na zpáteční cestě. Velmi poutavé bylo povídání plukovníka P. Jaroslav Knichala o službě duchovních v armádě ČR. Otec arcibiskup ochotně odpovídal na dotazy, které mohl položit kdokoli z poutníků. Asi všechny zaujalo vyprávění prvního misionáře v naší zemi, který pochází z Afriky: P. Georges Makonzo Mondo z Demokratické republiky Kongo patří do řádu verbistů.

Kromě povídání jsme se po cestě tam i zpět společně modlili, zpívali, kněží byli k dispozici ke zpovědím, rozhovorům a taky jsme společně sloužili mše svaté. Jak je to možné ve vlaku? Uprostřed 11 vagonů byl totiž jeden speciálně upravený, kde se shromáždili kněží a schola a pomocí rozhlasu byla mše svatá přenášena do všech vagonů. Kněží se pak rozešli po vlaku, aby podávali svaté přijímání.

Termín pouti nebyl vybrán náhodně, protože přesně před 110 lety dorazila do Lurd druhá česká vlaková pouť, aby zde 8. září 1907, na svátek Narození Panny Marie, v Růžencové bazilice olomoucký pomocný biskup Karel Wisnar vysvětil naši národní kapli, zasvěcenou 4. tajemství slavného růžence Nanebevzetí Panny Marie. A přesně po 110 letech, v den tohoto svátku, zde otec arcibiskup vyzval nás přítomné poutníky k tomu, co leží na srdci každé mamince, když slaví narozeniny: aby její děti kráčely po cestách dobra. To je pro ni ten největší dárek. K tomu nás vyzývá taktéž Panna Maria při různých zjeveních a zaznělo to zde i v Lurdech, když rozmlouvala se sv. Bernadettou při zjeveních.

Všechny tyto skutečnosti jsme si mohli zde nejenom připomenout, ale taky se modlit za jejich naplnění v našich životech při bohatém duchovním programu, které Lurdy nabízejí. Stačí si stoupnout na místo u Jeskyně zjevení, kde Panna Maria odpověděla na dotaz Bernadetty, kdo je: „Jsem neposkvrněné početí“, a modlitba se nabízí sama.

Naši předkové zde v Lurdech zanechali hlubokou stopu. První samostatná česko-slovenská vlaková pouť se uskutečnila v roce 1903. Po této pouti se uskutečnila z podnětu P. Kolíska v naší zemi sbírka na vybudování národní kaple. Přesně po 111 letech v roce 2014 dorazila do Lurd obnovená česká vlaková pouť. V televizi Noe jsme si tehdy povídali v rámci Kulatého stolu nejenom o samotných Lurdech, ale taky o již zmiňované první samostatné česko-slovenské vlakové pouti (video zde).

Naše předky jsme v roce 2014 uctili sbírkou na pořízení sošky Pražského Jezulátka, které jsme darovali poutnímu areálu. V roce 2017 jsme přivezli a předali pro sošku šaty v liturgických barvách. Pouť v roce 2014 mapuje dokument TV Noe s názvem Putování do Lurd s Luckou a Bárou (video zde).

Při této pouti v roce 2014 byl v archivu objeven prapor, který zde zanechali v roce 1907 u příležitosti druhé vlakové pouti naši předkové. Bohužel stav praporu po jednom století si vyžaduje úplné zrestaurování. Jakmile se o tomhle dozvěděli poutníci na zpáteční cestě, ihned přijali myšlenku uspořádat sbírku na opravu praporu. Celková cena restaurátorských prací činí 9700 eur. V době odjezdu do Lurd chybělo v přepočtu na českou měnu ještě přes 52 tis. korun. Poutníci sbírkou na zpáteční cestě darovali přes 74 tis. korun, po odečtu nákladů na výrobu Mariánských oplatků, jejichž zakoupením bylo možné taky přispět na opravy praporu, jsme s nadšením děkovali a tleskali všem dárcům, protože částku jsme po 3 letech vybrali.

Co jsme zde ještě mohli zažít?

Denně jsou zde slouženy mše poutními skupinami jak u Jeskyně zjevení, tak v celém poutním areálu. Lidé kráčejí s modlitbou kolem zastavení křížové cesty. Je zde příležitost spočinout v tiché adoraci k tomu vyhrazené adorační kapli. Probíhá společná modlitba růžence v Jeskyni zjevení. Eucharistický průvod je vždy v 17.00 a jedná se o adoraci s průvodem, jak jej známe ze slavnosti Božího těla.

Ve 21.00 začíná tzv. svíčkové procesí, což je průvod s rozžatými svícemi doprovázen zpěvy známé mariánské písně Slyš, jaký to nad řekou…, jejíž text hovoří o událostech zjevení na tomto místě. Mnohé z poutních skupin, které zde v tento den jsou, se chtějí zapojit ve svém jazyce jak do modlitby růžence, tak do tohoto zpěvu.

Nejeden z poutníků využije možnost vstoupit do zázračného pramene, který vytryskl z podnětu Panny Marie při jednom ze zjevení. Denně zde probíhá služba koupelí v tomto prameni. Stejně tak se mnoho zázraků událo po celém světě ve spojení s modlitbou a napitím či potřením vodou z Lurd (seznam zde).

Přestože se zde událo mnoho tělesných uzdravení, mnohem více se zde děje duchovních uzdravení. Prosby poutníků o tělesné i duchovní zdraví na tomto místě symbolizuje mnoho zapálených svící.

Čas modlitby na tomto místě pokojně plyne a najednou je zde neděle. To je příležitost účastnit se mezinárodní mše svaté v podzemní bazilice sv. Pia X., kde se vejde až 25 000 poutníků. Zde jsme dostali možnost nechat zaznít v českém jazyce 2. čtení i jednu z přímluv, naši krojovaní zde mohli přinášet dary.

Aktuální modlitební dění přímo z Lurd je možné díky internetu sledovat denně v přímém přenosu. Pro ty, kteří někdy Lurdy navštívili, je to příležitostí zavzpomínat a taky se společně pomodlit s těmi, kteří na toto nejnavštěvovanější mariánské poutní místo právě dorazili.

Závěrem chci moc poděkovat panu Aleši Kučerovi ze Zlína za uskutečnění této nádherné pouti ve stopách našich předků. Jeho nadšení pro Lurdy, přiblížení historie vlakových poutí, příprava této pouti při běžném zaměstnaní, to vše si zaslouží obdiv a vděčnost. Snad jsme do Lurd neputovali vlakem naposled.

P. Pavel Šupol

Fotogalerie (autor: Vladimír Burian)