Kirikute Öö - Noc kostelů poprvé v Estonsku

Dvanáct kostelů v estonském Tartu a katedrála v Tallinnu se druhý červnový pátek premiérově otevře nejširší veřejnosti. Na tiskové konferenci k Noci kostelů, která se v úterý 29. května 2012 uskutečnila v Brně, to novinářům řekla koordinátorka Noci kostelů z Tartu paní Tiina Viirelaid.

Brno: Kirikute Öö, Noc kostelů, se bude poprvé konat v Estonsku. Otevře se 13 kostelů ve dvou největších estonských městech – v hlavním městě Tallinnu na severu země a v druhém největším estonském městě Tartu, které se nachází na východě země v blízkosti hranice s Ruskem. Pro návštěvníky je připraveno na 60 programů, které budou zahrnovat komentované prohlídky, výstavy, možnost vystoupit na věže kostelů nebo nahlédnout do běžně nepřístupných prostor.

O Estoncích se říká, že si svobodu nevybojovali, ale vyzpívali. Několikatisícové pěvecké sbory jsou zde už více než sto let tradicí, kterou nepřerušily roky těžkých represí. Proto ani v programu Noci kostelů nebudou chybět hudební vystoupení, kdy zazní skladby od starobylých estonských duchovních písní až po moderní improvizace.

Přípravy Noci kostelů v Estonsku probíhají v úzké spolupráci s koordinačním týmem z Brna, jehož členové prezentovali myšlenku Noci kostelů při své návštěvě v Tallinnu i v Tartu a v pátek 1. června 2012 přivítají zástupce z Estonska, kteří přijedou prožít Noc kostelů a získat zkušenosti.

Uvedení myšlenky Noci kostelů do Estonska podpořil biskup Philippe-Jean Charles Jourdan (*1960), který je původem Bask a od 16. století je teprve druhým římskokatolickým biskupem působícím v Estonsku. Jeho předchůdce, biskup Eduard Profittlich, SJ zemřel v roce 1942 jako mučedník v sovětském vězení.

Základní údaje o Estonsku

Estonsko je nejsevernější z pobaltských zemí. Jde o přímořský stát, jehož hranici tvoří z větší části Baltské moře, 80 km široký Finský záliv na severu je odděluje od Finska. Hlavním městem je Tallinn, ležící na severním pobřeží.

Většinu obyvatelstva Estonska (70 % z 1,4 milionu obyvatel) tvoří Estonci, kteří hovoří estonštinou, uralským jazykem blízkým finštině. Od sovětské okupace však v zemi žije početná ruská menšina. Převládajícím náboženstvím Estonců je křesťanství.

Po Velké říjnové revoluci si Estonsko uhájilo svoji nezávislost na 22 let jako parlamentní republika. Na základě tzv. tajného dodatku paktu Ribbentrop-Molotov uzavřeného mezi Sovětským svazem a nacistickým Německem byla země v červnu 1940 obsazena sovětskými vojsky a byla vyhlášena Estonská sovětská socialistická republika, která pak byla počátkem srpna připojena k SSSR. Poté nastala doba těžkých represí, kdy bylo mnoho intelektuálních a politických vůdců popraveno, uvězněno nebo deportováno na Sibiř.

Estonsko obnovilo svou nezávislost 20. srpna 1991, přičemž právně navázalo na předválečnou Estonskou republiku. Poslední ruské jednotky opustily zemi 31. srpna 1994. v roce 2004 se Estonsko stalo součástí NATO a EU.

Martina Jandlová, tisk.cirkev.cz