Ať květy duší nevadnou – výstava obrazů a uměleckých předmětů s motivem květin

Komorně pojatá výstava „Ať květy duší nevadnou…“, která je součástí letošní prohlídkové trasy zámecké expozice olomoucké arcibiskupské rezidence, bude zahájena dnes, 20. dubna 2017, v 18.00 hodin na arcibiskupství. Expozice je doplněna živými vazbami květin, které pro slavnostní zahájení výstavy dodala a aranžovala Terézia Borková z olomouckého Salónu Květin (ulice 8. května 503/27).

Název výstavy vybraných obrazů a dalších uměleckých předmětů s motivem květin je inspirován slovy mariánské písně Kancionálu (819 – Jakou to vůní dýchá zem). V galerii arcibiskupské rezidence jsou zastoupena díla Josefa Mánese (1820 – 1871), Pál Böhma (1839 – 1905), Rachel Ruyschové (1664 – 1750), F. X. Pielera (1876 – 1952) či J. V. Angermeyera (1674 – 1740).

Zobrazování květin (či ovoce) na obrazech se v průběhu staletí velmi proměňovalo. Ve středověku květiny doprovázely různá náboženská vyobrazení, v nichž hrály symbolickou roli. Květy připomínaly vlastnosti světců, stávaly se symbolickým ztvárněním ctností Panny Marie či měly odkazovat na Kristovo umučení a vzkříšení. Barokní doba propojovala květinová zátiší s mariánskými či světeckými obrazy v hlubokém duchovním obsahu, kdy každý kvítek i se svou bohatou symbolikou měl na obraze přesné místo a význam. Kytice jako takové, i samotný pojem, se objevují až v období novověku. Jsou oceňovány nejen jako potěcha oka, ale také pro svou libou vůni.

Promyšlená ikonografie naaranžované kytice se vztahovala nejen k jednotlivým druhům, jejich skladbě či barevnosti, ale i ve způsobu ořezu či jejich čerstvosti a povadlosti. Vznikaly tak nereálné kompozice, neboť květy často nevykvétaly ve stejném období. 17. století vnáší do této tematiky proměněné významy. Vznikají zátiší typu vanitas, „marnost“, jako zpodobení nesmyslnosti a pomíjejícnosti života, který nevyhnutelně míří ke smrti. Východiskem z této marnosti je víra. Zájem o přírodní vědy se projevil v naturalismu a exaktním ztvárnění květin či plodů v jejich smyslovém působení – např. ojíněné hrozny, hebké broskve, kapky rosy na okvětních lístcích. S tímto souvisí také postupné mizení symbolického významu, který si květiny dosud uchovávaly. Zátiší jsou komponována pro zábavu, jako odlehčené dekorace bez hlubokého obsahu.

Součástí expozice je taktéž dosud neprezentovaná závěsná kamenina a porcelán evropské i domácí produkce, která sloužila k ozdobě sálů nejen olomoucké arcibiskupské rezidence, ale patrně i interiéru Prečanovy svatokopecké vily. Světově proslulé značky zastupuje fajáns z jedné z nejvýznamnějších evropských porcelánek ve francouzském městě Sarreguemines (Lotrinsko), jejíž počátky se datují k roku 1790, kdy Nicolas Jakobi na levém břehu řeky Sarre zakládá rodinnou manufakturu. O deset let později zde bavorský obchodník Paul Utzschneider zavádí nové materiály i výrobní postupy. Po roce 1836 nastává velký rozvoj výroby a nových produktů, které jsou opatřovány značnou znázorňující štít Lotrinska s korunkou s textem OPAQUE DE SARREGUEMINES.

V Českých zemích je produkce porcelánu spojována s proniknutím čínské „receptury“ do Evropy. Roku 1718 byla ve Vídni založena císařská manufaktura, což komplikovalo vznik konkurenčních podniků, které se musely zpočátku soustředit jen na kameninu. Zejména v západních, ale částečně i severních Čechách měla výroba kameniny a porcelánu silnou tradici, byly zde příznivé podmínky pro zakládání manufaktur (kvalitní suroviny, dřevo a později uhlí k vytápění pecí a voda). Domácí výroba je v expozici zastoupena závěsnými zdobnými talíři manufaktury ve Staré Roli (Altrohlau, dnes součást Karlových Varů), kde se tato tradice rozvíjí od roku 1810. Firmy se o čtrnáct let později ujal pražský podnikatel Augustin Nowotný, který zde od roku 1836 započal s výrobou porcelánu. Soustředil se na levnější produkty, stolní porcelán, kalamáře nebo např. kropenky. Porcelánka zůstala ve vlastnictví rodiny až do roku 1884. V roce 1945 byla znárodněna. Roku 1992 byla zprivatizována a dodnes funguje pod značkou Bohemia Porcelán Moritz Zdekauer 1810 s.r.o. Od konce 19. století firma jako značku užívá orlici s korunkou a iniciálami MZ. Námi prezentované kusy jsou opatřeny vtlačenými značkami původního majitele porcelánky Aug. Nowotny Altrohlau. Porzellen und Steingut Fabriken, dále se objevuje značení NOWOTNY IN ALTENROHLAU BEI CARLSBAD.

Věhlasu dosáhla i olomučanská bíle glazovaná keramika s ruční barevnou malbou květů v proutěném košíku a rostlinnými ornamenty na okraji. Vyrobena byla keramičkou bratří Ludvíka a Arnolda Schützových v Olomučanech u Blanska, kteří zde odkoupili kamenickou dílnu roku 1849, ze které vybudovali dobře prosperující podnik. Prezentované kusy jsou značeny G. SCHÜTZ BEI BLANSKO nebo GEB. SCHÜTZ. OLOMUCZAN BEI BLANSKO. Po vzniku Československa byl název firmy počeštěn na Bratři Schützové. Firma se zaměřovala na lidovou keramiku s typickými květinovými motivy doplněnými pestrými barvami (červená, modrá, zelená, žlutá) na bílém podkladě. Oblíbená byla keramika se stolistou růží. Talíře sloužily jako ozdoba stěn.

Zmiňme také kameninu a porcelán z Dalovic, kde se produkují již od roku 1820. Firma se zaměřovala na stolní porcelán. Talíře, jejichž dataci můžeme určit mezi lety 1855 – 1875, mají značení DALLWITZER FABRIK. FRANZ URFUS.

Patrně ze 2. čtvrtiny 19. století pochází hluboký talíř, který byl vyroben v manufaktuře na kameninu a porcelán, kterou ve svém rodišti Šelty (Schelten bei Haida, obec splynula s Práchní) roku 1829 po návratu z Itálie (Livorno, Pisa) založil Josef Palme (1773 – ?). Podnik v Lužických horách fungoval až do požáru na počátku 20. století. Palme se soustředil na výrobky s mědirytinovými tisky a litografiemi a stolní nádobí zdobené vedutami hradů a zámků nebo motivy hrajících si dětí. Značeno vtlačenou značkou PALME, později S:I:PALME IN SCHELTEN BEI HAYDA. Roku 1889 byla manufaktura zrušena.

Výstava Ať květy duší nevadnou… je součástí průvodcovského okruhu arcibiskupské rezidence. Zhlédnout ji lze dle aktuální otevírací doby paláce.

Daniela Nemelová a Martin Kučera

Zpracováno podle:

Mžyková, Marie: Nizozemská zátiší, Praha 2012
Skružný, Ludvík: Atributy vybraných postav, světců a blahoslavených, Čelákovice 1996
Studený, Jaroslav: Křesťanské symboly, Olomouc 1992
http://www.aafs.asso.fr/la-faiumlence-opaque.html
http://www.muzeumcl.cz/obsah/keramicky
http://www.bohemiamz.cz/cs-cz/Historie
https://is.muni.cz/th/174336/ff_b/Bakalarska_prace.pdf
http://sbirky.rml.cz/slovnik-hs-autor.php?zobraz=*
https://issuu.com/stefanstroessenreuther/docs/porzellan_boehmen_-fischer-
http://www.valentinum.cz/files/ocenovani_starozitneho_porcelanu_3.pdf