Modlitba za umělce, tentokrát ve východních Čechách

Již poosmé se letos ve dnech 3.–9. srpna 2014 uskutečnila Pěší pouť za umělce. Po sedmi ročnících, které vedly krajinami Moravy, se týdenní putování s každodenním slavením mše svaté a doprovodným kulturním a uměleckým programem přesunulo do východních Čech. Pěší pouť za umělce je také bodem, od kterého se odvíjí řada Setkání u studny, konaná první pondělky v měsíci během akademického roku: nejbližší Studny se tedy uskuteční 6. října, 3. listopadu a 1. prosince 2014.

Olomouc: Proč se Pěší pouť za umělce a z ní vycházející Setkání u studny uskutečňují lze vyjádřit šesti slovy: „Modlitba za srdce otevřená Boží kráse.“ Modlitba má formu krátkých koncertů slova a hudby, na které navazuje setkání s různými osobnostmi uměleckého světa. Tito lidé pohybující se ve světě umění svým povídáním a postoji pomáhají objevovat a poznávat prameny, ze kterých vychází naše kultura.

Každá z poutí je poupětem, které během srpnového týdne vyraší, v dalších měsících v srdci a mysli rozkvétá do krásného vonného květu a přináší potom ovoce, které poskytuje chuť křesťanského života. Nejinak tomu je i u letošní pouti. Její trasa i jednotlivé zastávky dávaly nahlédnout úchvatnou krásu přírody a poskytly také bohatý doprovodný program, prostoupený velikonočním tématem „Cestou ke vzkříšení“. Na úplný konec program uzavřela přednáška o osobnostech tohoto kraje, Karlu a Josefovi Čapkových.

Kulturně-umělecký program Pěší poutě za umělce byl postaven na modlitbě křížové cesty (pondělí v Rokoli za rodiny, ve středu u Kuksu za umělce a v pátek v Malých Svatoňovicích za kněze a kněžská povolání), na které se podíleli nejen ti, kteří tvořili poutnickou skupinu, ale i ti, kteří se připojili v jednotlivých místech. Modlitba křížové cesty za umělce měla podobu vystoupení herců Kateřiny Rýznarové, Martiny Pavlíkové a Igora Dostálka, jejichž interpretaci básní českých katolický básníků doplňovala hudebnice a pedagožka Veronika Pavlová. Křížovou cestu coby modlitbu přiblížili zúčastněným P. Jan Linhart a spisovatel a výtvarník Oldřich Selucký.

Každý den byl zakončen mší svatou a následnou adorací. Toto uctívání živého Krista v eucharistii blíže zprostředkoval P. Pavel Kuchař. Velikonoční téma zaznělo i v textech Jana Čepa, z nichž byla přednesena úvaha „O Velikonocích“ z Malých řečí svátečních a povídka Smrt starého Zavadila v interpretaci Igora Dostálka a Martiny Pavlíkové za hudební improvizace klarinetisty Aleše Janečka. „Jednohubky“ slova a hudby pro potěchu duše i srdce nabídli vystupující umělci také klientům v Domě sv. Josefa v Žirči. Strhující tečkou poutě byla přednáška doktora Karla Říhy, který svůj život zasvětil bádání o životě a díle bratří Čapků.

Pěší pouť za umělce nabízí několik rovin: duchovní, fyzickou, kulturní, uměleckou, vzdělávací a společenskou. Tato mnohovrstevnatost umožňuje setkání pestrého společenství lidí a ve výsledku se jejich počet pohybuje v řádu několika set lidí, kteří zakusí nosnou sílu společenství a uzří krásu našeho Stvořitele.

Samotnou poutnickou skupinu tvořilo 21 účastníků rozmanitého věku a profesí z Čech, Moravy, Slezska a Slovenska. Doprovázelo je vozidlo, které převáželo zavazadla, a řidič v osobě sekretáře pro pastoraci Arcibiskupství olomouckého poskytoval také služby kuchaře a „provianťáka“. Veškeré jeho služby byly excelentní a nedostižné a patří mu vřelý a srdečný dík! Poděkování patří také všem zúčastněným, kteří přispívali svou pomocí, i těm, kdo se na uskutečnění pouti podíleli hmotně či duchovně.

Teď chodím městem a Pána Boha hledám,
vím, že tu chodí s mošnou a holí,
vím, že se jednou s ním shledám,
ale už mě to nezabolí,
protože nemám žádných zlých věcí.
Vezme mě s sebou. Stoupnem si na nároží
s čepicí v rukou, slunce nad hlavou.

„O lásku prosíme, lidé boží,
– otevřte srdce!“

(J. Wolker, Žebráci, ze sbírky „Host do domu“)

Martina Pavlíková