Na Svitavsku prožívají blahořečení svého rodáka P. Engelmara Unzeitiga

V bavorském Würzburgu bude v sobotu 24. září 2016 blahořečen katolický kněz Engelmar Unzeitig, oběť zrůdné mašinérie nacistického koncentračního tábora Dachau. Tuto událost intenzivně prožívají v jeho rodišti, Hradci nad Svitavou (dříve Greifendorf), i v celém děkanátu Svitavy.

Papež František, uznal otce Engelmara Unzeitiga jako mučedníka církve, a proto může proběhnout 24. září 2016 od 14.00 hodin v katedrále ve Würzburgu slavnost jeho blahořečení. Z této události se ovšem neraduje jen německá církev.

Na blahořečení hradeckého rodáka se přímo do Würzburgu vydala skupina zhruba 170 lidí. Mezi poutníky mají být dle informací svitavského farář P. Václava Doláka nejen lidé z farnosti, ale i 15 kněží a 14 bohoslovců z olomouckého kněžského semináře.

V pátek 23. září byl také v pravé poledne ve svitavském farním kostele přivítán zvon Beatus Engelmar; ten bude následně představen při nedělní mši svaté od 10.00 hodin, které bude od 9.30 předcházet čtení jmen vězněných kněží v koncentračních táborech. Posvěcení zvonu českobudějovickým světícím biskupem Pavlem Posádem je naplánováno na 8. října a proběhne od 10.00 hodin ve svitavském farním kostele; i tentokrát budou od 9.30 hodin čtena jména kněží ‒ vězňů koncentračních táborů.

V Unzeitigově rodišti, Hradci nad Svitavou, se blahořečení bude slavit v neděli 25. září od 8.00 hodin, kdy zde proběhne mše na poděkování a Te Deum.

V sobotu 1. října pak proběhne na Národní mariánské konferenci v Koclířově panelová diskuse k blahořečení P. Unzeitiga (od 14.00 hodin, pořádá Českomoravská Fatima Koclířov).

V Hradci nad Svitavou si blahořečení můžete připomenout ještě i 19. listopadu, kdy ve zdejším kostele sv. Kateřiny bude od 10.30 hodin sloužit mši svatou olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Při této příležitosti bude rovněž požehnán bohoslužebný interiér kostela.

Oslavy blahořečení pak vyvrcholí v prosinci, kdy má být ve svitavském kostele sv. Josefa požehnána vitráž Beatus Engelmar. Úplný program oslav ve Svitavách a okolí je k dispozici na tomto místě.

Kdo byl E. Unzeitig

Engelmar Unzeitig se narodil 1. března 1911 v chudé rolnické rodině v Hradci nad Svitavou. Ve zdejším kostele byl 4. března pokřtěn jménem Hubert. V témže kostele přijal v 9 letech 16. května 1920 první svaté přijímání. O rok později 26. září 1921 byl biřmován ve Svitavách ve farním kostele Navštívení Panny Marie. Jeho biřmovací jméno bylo František.

Ve 14 letech (1925 – 1926) pracoval u sedláka ve Vřesicích, farnost Křetín. V 17 letech v roce 1928 odešel mladý Hubert z českomoravského pomezí k mariannhillským misionářům do Reimlingenu v augsburgské diecézi a přijal jméno Engelmar. 6. srpna 1939 byl ve Würzburgu ve svých 28 letech vysvěcen na kněze. 15. srpna téhož roku potom sloužil v Hradci nad Svitavou primiční mši svatou. Jeho prvním samostatným kněžským místem se stala šumavská Zadní Zvonková (Glöckelberg). Po udání jedním z místních obyvatel za výroky nepřátelské nacistickému režimu (mj. údajné „zastávání se Židů při kázání“) se v roce 1941 P. Engelmar ocitl nejprve ve vězení v Linci a po několika týdnech vazby pak v Dachau.

V „kněžském“ bloku nosil od té chvíle vězeňské číslo 26 147 jako jeden z bezejmenných mezi třemi tisíci duchovními nejrůznějších vyznání. „Anděla z Dachau“, jak je také nazýván, z něho učinilo rozhodnutí pomáhat z lásky k bližním v nejtěžších podmínkách těm snad nejvíce postiženým, ruským zajatcům smrtelně nakaženým tyfem. Jako budoucí misijní kněz uměl česky, francouzsky, italsky a rusky. Některé části Písma překládal do ruštiny. Ve svém posledním dopise se označoval za dosud zdravého a „neporušeného“. Krátce nato se nakazil tyfem a 2. března 1945 nemoci podlehl. Vzhledem k jeho pověsti bylo tělo spáleno zvlášť a urna s jeho tělesnými ostatky propašována z koncentračního tábora.

Od roku 1968 je urna uložena v chrámu mariannhillských misionářů ve Würzburgu.

Zdroj: Farnost Svitavy