Návštěvníky paláce vítá sousoší slovanských věrozvěstů

Jednou z prvních atrakcí turistické trasy Arcibiskupským palácem v Olomouci je sousoší sv. Cyrila a Metoděje na vstupním schodišti. Sádrový model vznikl v Římě nejspíše kolem roku 1840 a pozdější kardinál František Saleský Bauer nechal v roce 1907 sousoší převést z velehradské baziliky do arcibiskupské residence. Zde jeho umístění prošlo několika změnami.

Olomouc: Na základě nalezené fotografie v charitním časopise Za láskou! (roč. III, č. 7) můžeme porovnat původní řešení vrcholu schodiště se stavem po úpravách v roce 1926, kdy vstupní prostor paláce doznal zásadních změn pod vedením moravského umělce Jano Köhlera.

Z nalezené fotografie je patrné, že sousoší bylo původně umístěno na nižším podstavci, který byl uprostřed ozdoben nejspíše osobním znakem arcibiskupa Bauera. Samotné sousoší vystupuje z výklenku, který je opatřen majuskulním nápisem v latině HI SUNT PATRES NOSTRI („Tito jsou otcové naši“). Atributem sv. Metoděje je deska s výjevem posledního soudu. Cyril je zahalen v řeholním hábitu, zatímco v levé ruce drží knihu Písma svatého, v pravé pak bratrovu biskupskou berlu zakončenou křížem. Kompozice je novým historickým pojetím soluňských bratří.

Dnes je sádrové sousoší sv. Cyrila a Metoděje instalováno na mohutném pískovcovém podstavci, který nechal na schodišti umístit arcibiskup Leopold Prečan v roce 1926. Jak mohou návštěvníci residence sami porovnat, podstavec doznal jistých změn, neboť kromě osobních znaků arcibiskupů Bauera a Prečana byl opatřen delším majuskulním nápisem. V podstatě se jedná o rozšíření textu původního, HI SUNT PATRES NOSTRI, o slova VERIQUE PASTORES, QUI NOS SEDENTES IN TENEBRIS AD ADMIRABILE VITAE LUMEN VOCAVERUNT („Tito jsou otcové naši, praví pastýři, kteří nás, kdo jsme přebývali v temnotách, povolali k podivuhodnému světlu života“).

Poslední zásah nastal nejspíše v roce 1980, kdy papež Jan Pavel II. prohlásil sv. Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy. Na památný rok upozorňuje zlatě se třpytící text AB A. 1980 PATRONI EUROPAE.

Martin Kučera