Nové potřeby vyžadují silné svědectví o Bohu, prohlásil arcibiskup Graubner v Polsku

Hnutí Europa Christi pořádalo ve dnech 14. – 22. října 2018 postupně v několika polských městech svůj II. mezinárodní kongres, tentokrát u příležitosti stého výročí nezávislosti Polska a 40. výročí zvolení sv. Jana Pavla II. papežem. V bloku o křesťanském mučednictví a svědectví víry v různých okolnostech minulého století i současnosti promluvil také olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

Hovořil o zkušenostech ze své diecéze v době komunismu, zvláště o příběhu svého předchůdce arcibiskupa Josefa Karla Matochy, hrdinného svědka víry a nekrvavého mučedníka věrnosti, který zemřel pro Krista ve velmi těžkém vězení tvrdé samoty, i když šlo o biskupský palác.

Nebyl ovšem sám. Martyrologium církve z 20. století je zpracováno, ale zatím nebylo vydáno. Souhrnně můžeme říct, že z diecézních kněží Arcidiecéze olomoucké zemřelo v komunistických vězeních 6 kněží. Vězněno jich bylo 133. Někteří opakovaně, někteří víc než deset let. Sto tři bohoslovců a mladých kněží muselo do vojenských pracovních táborů. Dvacet tři kněží do internačních táborů. Po propuštění museli většinou pracovat v továrnách. Podle zákona o církvích mohli kněžsky působit jen ti, kteří k tomu dostali státní souhlas. Kněžská služba bez souhlasu byla trestná. Někdy i vězením. Bez státního souhlasu bylo v naší diecézi 168 kněží.

Pád komunismu v roce 1989 otevřel nové prostory, z jistého hlediska nás postavil do situace, kdy se i ty nejjednodušší formy života a působení církve musely tvořit od základů a zcela nově.

Ovšem díky rychlému vývoji společnosti je třeba reagovat na nové potřeby novými pastoračními metodami a především silným svědectvím o Bohu a jeho lásce k člověku. Je nutná radikální věrnost evangeliu, která plodí světce a světu dává osobnosti strhující na cestu naděje.

Celý příspěvek arcibiskupa Graubnera zde.