Olomouc zahajuje dvousté výročí Rudolfa Jana – prince a arcibiskupa, který tu nechal srdce

Dvě století uplynou letos od jmenování Rudolfa Jana olomouckým arcibiskupem. Jeho působením začalo období prosperity a rozkvětu pro město i celý region. V průběhu následujících měsíců bychom chtěli tohoto výjimečného muže připomenout řadou akcí.

„Třetí olomoucký arcibiskup Rudolf Jan pocházel z habsbursko-lotrinského rodu. Do Olomouce přišel jako 31letý mladý muž plný elánu a vizí. Vedle příkladné péče o arcidiecézi obnovil také zdejší univerzitu, založil huť ve Vítkovicích, z níž se posléze staly slavné železárny, a v Olomouci nechal vytvořit první parkový prostor, jehož slavná alej dodnes nese jeho jméno,“ představuje v krátkosti svého předchůdce v úřadě dnešní olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

„Rudolf Jan patří k čelním postavám dějin Olomouce. Městu v mnohém pomohl, zamiloval si ho a cítil se tu doma. O tom konečně svědčí i přání, aby po jeho smrti uložili srdce do katedrály sv. Václava. Tak se také v roce 1831 stalo a jeho srdce je tam dodnes,“ připomíná primátor města Miroslav Žbánek.

Slavnostní zahájení programu věnovaného památce Rudolfa Jana se uskutečnilo v neděli 6. ledna 2019 v katedrále sv. Václava v Olomouci. Mši svatou od 10.00 zde celebroval arcibiskup Jan Graubner a po jejím skončení se slavnostní průvod odebral do katedrální krypty, jejíž západní stěnu zdobí busta arcibiskupa Rudolfa Jana. Právě zde, pod pamětní deskou s latinským nápisem, je uloženo jeho srdce.

Rozpis dalších akcí věnovaných v roce 2019 osobnosti Rudolfa Jana je zde.

Habsburský princ na olomouckém biskupském stolci

8. ledna 1788 Rudolph Johann Joseph Rainer narozen v Toskánsku jako poslední potomek velkovévody Pietra Leopolda, syna Marie Terezie, a velkovévodkyně Marie Ludoviky, princezny španělské

20. února 1790 po smrti Josefa II. se Rudolfův otec stává císařem Leopoldem II.

1. března 1792 umírá Leopold II. a 15. května téhož roku také jeho manželka Marie Ludvika; na Rudolfovu výchovu nadále dohlíží jeho bratr, císař František I.

od roku 1804 udržuje kontakty se skladatelem Ludwigem van Beethovenem, který arcivévodovi věnoval 14 svých děl, mimo jiné i Missa solemnis

19. března 1805 arcivévoda Rudolf přijímá tonzuru a nižší svěcení, 30. března je zvolen nesídelním kanovníkem olomouckým

24. června 1805 ustanoven biskupem-koadjutorem olomouckého arcibiskupa Colloredo-Waldsee s právem nástupnictví

24. března 1819 ustanoven olomouckým arcibiskupem

4. června 1819 jmenování kardinálem

24. srpna 1819 přijímá jáhenské, 29. srpna kněžské a 26. září i biskupské svěcení

9. března 1820 arcivévoda Rudolf v Olomouci intronizován

1827 povýšení olomouckého lycea na „Františkovu univerzitu“ (s fakultami filozofickou, teologickou a právnickou a s medicinsko-chirurgickým studiem)

9. prosince 1828 rozhodnutí o založení železáren ve Vítkovicích

24. července 1831 arcivévoda Rudolf umírá v Badenu u Vídně, jeho srdce je poté uloženo v olomoucké katedrále

Jiří Gračka, tiskový mluvčí arcibiskupství