Ostatky biskupů v olomoucké katedrále se vrátily na své místo

Tělesné pozůstatky olomouckých biskupů, které byly téměř dva roky provizorně uloženy v jedné z kaplí katedrály kvůli probíhajícímu restaurování hrobky a rakví, byly v úterý 2. 11. 2010 uloženy zpět na původní místo. Projekt obnovy interiéru katedrály je financován z grantu MZV Norska a ukončen bude v půli prosince.

Olomouc: „Tato záležitost se zrodila jako volné pokračování vnější opravy katedrály – chtěli jsme se věnovat i jejímu interiéru, a to nejen tomu, který je dostupný při bohoslužbě,“ říká Štěpán Sittek z památkové péče olomouckého arcibiskupství a dodává: „Zjistili jsme tehdy, že rakve významných olomouckých biskupů jsou v havarijním stavu, naštěstí se ale naskytla možnost financovat jejich opravu z norských fondů.“

Celý projekt byl zahájen počátkem roku 2009 s cílem renovovat interiér katedrály sv. Václava v Olomouci a restaurovat fresky, nábytek a církevní pokladnice pro zachování kulturního dědictví České republiky. Ukončen bude 17. prosince 2010 slavnostním otevřením Mauzolea olomouckých biskupů. „Do horního patra krypty připravujeme expozici o průběhu restaurování. Obě patra, tedy i hrobka biskupů, budou otevřena do vánočních svátků a potom opět od května do října příštího roku,“ popsal další plány Štěpán Sittek.

Do cínových sarkofágů, které na základě výběrového řízení restaurovala firma Houska & Douda s.r.o., byly v úterý 2. listopadu během bohoslužby u příležitosti Vzpomínky na všechny věrné zemřelé uloženy ostatky tří biskupů: Karla II. Lichtenstein-Castelcorna, Viléma Jana Vojtěcha Kolovrata-Libštejnského a Marii Tadeáše Trauttmansdorffa. Do čtveřice původně zde pochovaných biskupů patří i kardinál František Ditrichštejn, ostatky se však již dříve ztratily a jeho rakev je tedy prázdná.

František Ditrichštejn se narodil r. 1570 v Madridu, na kněze byl vysvěcen v Praze r. 1597. V r. 1599 byl nejprve jmenován kardinálem a následně byl olomouckou kapitulou zvolen biskupem a papežem vysvěcen na biskupa. Během svého života zastával řadu dalších významných církevních a světských funkcí a stal se jednou z nejvýznamnějších osobností, která utvářela dějiny střední Evropy v 1. třetině 17. stol. Zemřel 12. listopadu 1636 v Brně.

Vilém Jan Vojtěch Kolovrat-Libštejnský se narodil 24. září 1624 v Insbrucku, studoval v Římě. Po návratu byl jmenován kanovníkem olomouckým a pražským, později i Tridentským, od r. 1663 byl prelátem arcijáhnem olomoucké kapituly. V roce 1668 byl jmenován arcibiskupem pražským a velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou, ale dříve než bylo jeho jmenování potvrzeno papežem a ujal se úřadu, 31. května 1668 v Brně zemřel. Protože do funkce pražského arcibiskupa nenastoupil, je pohřben v Olomouci.

Karel II. Lichtenstein-Castelcorn se narodil r. 1624 v Kladsku. R. 1654 byl vysvěcen na kněze, v březnu 1664 se stal olomouckým biskupem. Během svého episkopátu se zasloužil o duchovní i ekonomickou obnovu diecéze po třicetileté válce. Byl významným mecenášem umění a zasloužil se o výstavbu řady významných budov a rozvoj uměleckých sbírek olomouckého biskupství. Zemřel r. 1695 v Kroměříži.

Maria Tadeáš Trauttmansdorff se narodil r. 1761 v Grazu, na kněze byl vysvěcen r. 1784. V roce 1811 byl zvolen arcibiskupem olomouckým. Během svého episkopátu se soustředil spíše na vnitřní správu diecéze. V r. 1816 byl jmenován kardinálem. Zemřel 20. ledna 1819 ve Vídni.