Pastýřský list arcibiskupa Graubnera k zahájení školního roku 2014

U příležitosti zahájení nového školního roku se k věřícím olomoucké arcidiecéze a zejména k rodičům obrací svým pastýřským listem arcibiskup Jan Graubner. Plné znění listu, který se v kostelích arcidiecéze bude číst o první zářijové neděli, je k dispozici v přiloženém souboru ve formátu pdf.

Olomouc: „Drazí manželé, dnes, na začátku školního roku v Roce rodiny, bych se rád obrátil především na ty z vás, kteří vy­chováváte děti,“ zahajuje olomoucký arcibiskup svůj pastýřský list a upozorňuje: „Počítejte s tím, že k úspěšnému vzdělávání vašich dětí je potřebná souhra rodičů a učitelů. Pokud nějaké nedorozumění vyústí v boj mezi rodiči a učiteli prostřednictvím dětí, vždy to ublíží především dě­tem.“ Nabádá proto k častému kontaktu s učiteli a k zájmu o to, co se děti učí.

Jako jednu ze základních povinností pak připomíná křesťanskou výchovu dětí, jejíž nutnou součástí je vlastní příklad. „Malé dítě mnohému nerozumí, ale vnímá a pamatuje si. Přebírá vzorce jednání. (…) Harmonie manželů, pokoj a radost, ale i kázeň a řád, stejně jako důvěrný život s Bohem v době, kdy se čeká narození dítěte, jsou nezaplatitelnou investicí do budoucnosti dítě­te,“ říká olomoucký arcibiskup. Výchova přitom podle něj nemá vytvářet z dětí kopie rodičů, ale vštípit jim mimo jiné smysl pro odpovědnost, řád a spravedlnost, sociální návyky, ohled na druhé a schopnost se rozdělit a pomáhat, a také vybudovat upřímné přátelství dětí s Bohem.

V další části svého listu se arcibiskup Graubner věnuje otázkám spojeným s křestními kmotry, náboženskou výukou, která je podle něj důležitá ve všech ročnících základní i střední školy, zapojení do církevního společenství a přípravou na svátosti. „Kněz či katecheta připravující a učící děti nemůže svůj úkol zvládnout dostatečně, pokud s ním nespolupracují rodiče svěřenců. Zanedbání náboženské formace dětí je nejen proviněním proti slibu rodičů při křtu dětí, ale především je to provinění proti dětem,“ upozorňuje olomoucký arcibiskup a dodává: „Tam, kde je dostupná církevní škola, by měli rodiče upřednostnit poslání dětí do tohoto prostředí, které nejen vzdělává, ale také pomáhá křesťansky vychovávat.“

Cituje pak z několika dopisů biřmovanců, kteří se v nich svěřují se svou cestou k víře a s tím, jak velkou pomocí pro ně bylo rodinné prostředí, škola a účast na životě farnosti. „Náboženský vztah dětí se nejlépe vytváří příkladem rodičů. Zkušenost dobrého, spravedlivého a milujícího otce je potřebným základem pro správnou představu dítěte o Bohu Otci. (…) Mateřská láska a péče odhaluje Boží lásku a pomáhá objevit Matku Boží, Pannu Marii,“ připomíná arcibiskup Graubner a upozorňuje, že výchova je záležitostí obou rodičů a že velký význam má také širší okruh příbuzenstva a přátel i mezigenerační vztah rodičů a prarodičů.

„Vaše úkoly nejsou snadné, ale jsou krásné,“ obrací se k rodičům v závěru svého listu olomoucký arcibiskup a uzavírá: „Modlím se za vás a stejně tak prosím o modlitbu za vás všechny, kteří nevychovávají své vlastní děti. Z vaší dobré výchovy dětí bude mít užitek celá společnost, i my. Proto vás rádi podpoříme.“

(gra)