Římské Nepomucenum je i dnes významným centrem české kultury

Na půdě olomoucké teologické fakulty proběhla ve čtvrtek 8. března 2012 v odpoledních hodinách prezentace monografie „Dal Bohemicum al Nepomuceno“, která vznikla jako kolektivní dílo jedenácti autorů z různých evropských zemí. Je věnována dějinám Papežské koleje Nepomucenum jako centra české kultury v Římě a místa kněžské formace.

Olomouc: Monografie s názvem Dal Bohemicum al Nepomuceno. La cultura ceca e la formazione sacerdotale in un contesto di scontri nazionalisti e di coesistenza („Od Bohemica k Nepomucenu. Česká kultura a kněžská formace v kontextu národnostních střetů a koexistence“) obsahuje kapitoly psané nejčastěji italsky, ale také německy a anglicky a již touto svou formou odpovídá nadnárodnostnímu charakteru samotné papežské koleje. Vzhledem k tomu, že se jedná o českou papežskou kolej, která byla jako Bohemicum založena v roce 1884 a po stavbě nové budovy v roce 1929 dostala název Nepomucenum, i resumé jednotlivých kapitol jsou psána v českém jazyce.

Účastníky prezentace, mezi nimiž bylo kromě části autorského kolektivu také mnoho z těch, kteří v papežské koleji strávili část svého života a studia, přivítala děkanka teologické fakulty dr. Gabriela Ivana Vlková, která mluvila i o tom, že podstatná část vyučujících na teologické fakultě v Olomouci byla osobnostně i intelektuálně formována právě v Římě.

Úvodní slovo pronesl nejprve olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který zdůraznil roli koleje v době komunistické totality, kdy byla jednou z nejdůležitějších institucí organizace kulturního a náboženského života Čechů žijících v exilu, i skutečnost, že si své poslání přijímat jak poutníky, tak i krajany z celého světa uchovala až dodnes.

Na něj navázal prof. Jaroslav Pánek, místopředseda Akademie věd ČR a ředitel Českého historického ústavu v Římě, který vyzdvihl skutečnost, že Papežská kolej Nepomucenum je snad nejdůležitějším místem, okolo nějž se krystalizuje paměť české přítomnosti v Římě. Role koleje jako centra českého kulturního, náboženského a vědeckého života v tomto evropském centru zůstává zachována i dnes, mimo jiné i díky spolupráci s Českým historickým ústavem v Římě, který sídlí v budově koleje.

Samotné prezentace se ujal rektor koleje, kanovník Mons. Jan Mráz, který mluvil o významu studia českých bohoslovců v Římě dnes. Přestože se studium na římských univerzitách co do obsahu i kvality v zásadě neliší od studia na teologických fakultách v České republice, je pobyt v Římě pro české bohoslovce přece jenom přínosem: v centru života katolické církve se setkají s jeho mezinárodním rozměrem, který obohatí jejich přístup k pastoraci ve vlasti i jejich pohled na mnohotvárnost katolicismu v celé jeho šíři.

Prezentaci knihy zakončil krátký příspěvek jejího editora, dr. Tomáše Parmy z katedry církevních dějin olomoucké teologické fakulty, který poděkoval všem řečníkům za jejich podněty, které by v budoucnosti mohly vést ke vzniku nové monografie, jež by navázala na prezentovaný svazek. Poděkoval také všem, kdo se na přípravě monografie podíleli, od organizátorů sympozia v roce 2009, které bylo podnětem k jejímu vzniku, přes jednotlivé spoluautory až k přítomným pracovníkům Vydavatelství Univerzity Palackého pod vedením dr. Hany Dzikové, která krátce popsala práce na přípravě knihy. Slavnostní přípitek zahájil skutečný „život“ této knihy, který spočívá vtom, že bude čtena, komentována, kritizována i citována, a zároveň zakončil krátkou její prezentaci.

Pavel Černuška, proděkan CMTF UP