Sčítání lidu bude i projevem naší víry

Sčítání lidu je tady. Tato významná statistická akce přináší státu nenahraditelné informace o naší společnosti, nás samotných, ale i o našem životě. Na dotazníku, který nám sčítací komisaři nejpozději do 25. března doručí, budeme vyplňovat informace nejen ohledně vzdělání, bydlení či zaměstnání, ale i otázky poněkud osobnější a citlivější, týkající se naší náboženské příslušnosti a víry.

Vyplnění těchto údajů je dobrovolné, protože se jedná o vyjádření našich nejintimnějších postojů a názorů, a zůstane tedy jen na našem vědomí a svědomí, zda vůbec a jak tato příslušná políčka vypíšeme.

Měli bychom si tedy v těchto dnech ještě více uvědomit, že také my, křesťané, jsme nedílnou součástí této sekulární společnosti a máme jí snad i co dát. Z hlediska státu je kolonka týkající se náboženství označena jako dobrovolný údaj, ale z pohledu našeho svědomí by zcela jistě být dobrovolná neměla. Naopak, jedná se o morální závazek vyplývající z našeho náboženského přesvědčení. Vyjadřujeme tím náš postoj k Pánu Bohu. Jde o to, že svým přihlášením se ke katolické víře veřejně vyznáme to, co každou neděli recitujeme v kostele. K srdci by si jej měli vzít i ti, kteří sedí v kostelních lavicích v neděli spíše sporadicky. Vždyť i Svatý otec Benedikt XVI. v jedné ze svých promluv potvrzuje, že je za praktikujícího katolíka považován i ten, kdo chodí do kostela třeba jen třikrát do roka, ba někdy dokonce jen dvakrát za život.

Jsme sice jen „malé stádce“, ale rozhodně nejsme žádnou „menšinou“. Čím více se nás tedy při sčítání ke své víře přihlásí, tím větší sílu může mít náš hlas ve společnosti…

Monika Vývodová, tisk.cirkev.cz