Studna z hanáckého kraje

Setkání u studny, konané vždy první pondělí v měsíci v prostorách olomoucké katedrály sv. Václava a v nedaleké kavárně Amadeus, chce člověku uspěchaného světa nabídnout chvíli zastavení na konci všedního dne. Prostřednictvím umění, vnímaného v komorním společenství, poskytuje impulsy, které pomáhají člověku pozvednout mysl a ducha a nadechnout se. Další setkání proběhne v pondělí 7. března 2011 a zaměří se na kulturu Hané.

Olomouc: „Když šťastný úděl přejde do nouze, / je malá rybka víc než prázdná síť, / vše v ničem a nic ve všem najít lze, / málo je třeba, nelze všechno mít. / Neměnných slastí člověk nemá zde, / kdo málo má, má víc, než kdo má vše“ (úryvek z básně Jdou doby, mění se anglického básníka a jezuity Roberta Southwella, umučeného r. 1595).

Je tu březen a s ním druhé Setkání u studny v tomto roce. Nabízí to málo, co nás obklopuje – „málo“ z pohledu dnešního světa, přesto víc než to množství všeho možného; nabízí zastavení, nadechnutí, občerstvení, setkání.

První „Studna“, únorová, ukázala pestrou škálu barev. V odstínech zimních, studených a ponurých se krásně rozsvítily jak barvy slavnostní, plné naděje, tak barvy radosti a smíchu. A to v básnických i prozaických textech K. Tomana, B. Pasternaka, K. Rahnera a R. Southwella i v liturgických textech slavnosti Uvedení Páně do chrámu. Obojí v podání M. Pavlíkové, doprovázené hudební improvizací – zpívajícím violoncellem Mariána Pavlíka (viz www.rapsodickedivadlo.cz).

Další barvy se nám ukázaly v kavárně Amadeus. A to nejen ve světle projektoru, ale i v povídání Jaroslava Pastuszaka. Zajímavě a velmi poutavě nás vtahoval do světa barev. Nejprve krátkým a stručným uvedením do oblasti této symboliky, poté přímo ukázkami obrazů významných světových výtvarníků. Světlo, bez kterého bychom neviděli a nerozpoznávali barvy, prozářilo celý večer prvního únorového pondělku. „Bože, ty jsi slunce našeho života zahánějící každou temnotu; osvěcuj nás svým jasným světlem, abychom nechodili ve tmách, ale věrně kráčeli po tvých cestách“ (z liturgie Hromnic).

Březnová Studna čerpá opět z textů Starého i Nového zákona a zároveň z poezie české. Dramaturgie se tentokrát ujala Mgr. Lenka Špatná, absolventka FF UP v Olomouci, obor čeština. Kromě textů J. Skácela, J. Zahradníčka a K. Tomana uslyšíme i něco málo z básnické tvorby této šumperské básnířky. Texty zazní v interpretaci M. Pavlíkové a hosta Jana Novotného, brněnského herce a moderátora Radia Proglas. V hudebním doprovodu uslyšíme opět improvizaci violoncellisty M. Pavlíka.

V kavárně Amadeus v 19 hodin bude poté podávána voda ze studny hanáckého kraje. Tuto vodu neustále čerstvou, která dokáže osvěžit, posílit, ale také pobavit, nám nabídne prof. Zdeněk Přikryl, významný olomoucký výtvarník. V krásném, a v jeho podání neustále živém hanáckém nářečí zavzpomíná na své dětství a hanácké tradice, tak, jak je zažil on: „A tož poďme si fčel pospominat a vezkóšet si nekery te pěkny hanácky slovička, kery sme slešivale od svéch maminek, dež se s nama sošnivávale a šmajchlovale, nebo dež nás aji napominale a vechovávale…“ (Z. Přikryl, O děckách).

Kdy a kde? V pondělí 7. března v 18 hodin v katedrále sv. Václava a poté v 19 hodin v kavárně Amadeus na Václavském náměstí v Olomouci. Na Setkání u studny zve za Rapsodické divadlo, Arcibiskupství olomoucké a farnost sv. Václava.

Martina Pavlíková