Svatý otec jmenoval arcibiskupa Dominika Duku kardinálem

Svatý otec Benedikt XVI. dnes při modlitbě Anděl Páně, která se konala po mši svaté slavené u příležitosti slavnosti Zjevení Páně, oznámil nominaci 22 nových kardinálů, mezi kterými je i pražský arcibiskup Dominik Duka, OP.

Vatikán/Praha: Do dnešního dne měla Česká republika pouze jednoho kardinála a to Miloslava Vlka, který letos 17. května oslaví 80. narozeniny, a proto se již nebude moci účastnit volby papeže. Toho při konkláve volí pouze kardinálové mladší osmdesáti let.

Dalšími významnými českými kardinály novodobé historie byli například kardinál Tomáš Špidlík, který zemřel v Římě 16. dubna 2010, kardinál František Tomášek nebo kardinál Josef Beran.

Mons. ThLic. Dominik Jaroslav Duka, OP se narodil 26. dubna 1943 v Hradci Králové a vyrůstal v rodině vojáka z povolání, který se účastnil zahraničního odboje a v roce 1944 jako člen vládního vojska odešel do Anglie, kde do konce války bojoval v Československé zahraniční armádě. V 50. letech byl vězněn spolu s důstojníky západní fronty.

Jaroslav Duka absolvoval školní vzdělání v Hradci Králové, v roce 1960 maturoval na Gymnáziu J. K. Tyla. V dalším studiu mu z kádrových důvodů bylo zamezeno. Pracoval v hradecké továrně ZVÚ (1960–1962) a vyučil se strojním zámečníkem. V roce 1965 byl po dlouhých průtazích na odvolání přijat ke studiu na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. 5. ledna 1968 vstoupil tajně do – na území Československa zakázaného, ilegálně žijícího – dominikánského řádu a přijal řádové jméno Dominik. 22. června 1970 přijal kněžské svěcení z rukou kardinála Štěpána Trochty a pět let působil v duchovní správě v pohraničních oblastech pražské arcidiecéze. 7. ledna 1972 složil slavné sliby v dominikánském řádu.

V roce 1975 mu byl odňat „státní souhlas k duchovní správě“, pracoval pak patnáct let jako rýsovač v továrně Škoda-Plzeň. Intenzivně žil ilegální řádový život a věnoval se studiu. V roce 1979 získal licenciát teologie na Papežské teologické fakultě sv. Jana Křtitele ve Varšavě.

V roce 1981 byl odsouzen a patnáct měsíců byl vězněn v Plzni-Borech za řádovou činnost, organizování studia dominikánských kleriků, samizdat a spolupráci se zahraničím. V roce 1986 byl Magistrem Řádu dominikánů jmenován provinciálem Československé dominikánské provincie a byl jím až do roku 1998. Po listopadu 1989 byl předsedou Konference vyšších řeholních představených v ČR a viceprezidentem Unie evropských KVŘP (1992–1996). Přednášel jako odborný asistent biblistiku na Teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v letech 1990–1998 byl členem Akreditační komise při vládě ČR.

6. června 1998 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován 24. sídelním biskupem královéhradeckým a 26. září 1998 přijal biskupské svěcení z rukou arcibiskupa Karla Otčenáška a spolusvětitelů kardinála Miloslava Vlka a apoštolského nuncia arcibiskupa (dnes kardinála) Giovanniho Coppy v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové.

13. února 2010 byl Svatým otcem Benediktem XVI. jmenován 36. arcibiskupem pražským. Pražskou arcidiecézi slavnostně převzal při mši svaté v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha dne 10. dubna 2010.

V letech 2000–2004 byl místopředsedou České biskupské konference. Dne 21. dubna 2010 byl zvolen předsedou ČBK.

Dne 6. ledna 2012 Svatý otec Benedikt XVI. oznámil jeho nominaci kardinálem. Odznaky kardinálské hodnosti převezme kardinál Duka ve Vatikánu 18.–19. února 2012.

Kardinály voliči byli jmenováni:

Kuriální kardinálové (mají funkci v Římské kurii a sídlí v Římě)

Fernando Filoni – prefekt Kongregace pro evangelizaci národů

Domenico Calcagno – předseda APSA

Giuseppe Bertello – předseda Governatorátu Městského státu Vatikán

Giuseppe Versaldi – předseda Prefektury pro ekonomické záležitosti Svatého stolce a biskup Alexandrie

João Braz de Aviz – prefekt Kongregace pro řeholníky

Edwin F. O’Brien – pro-velmistr Řádu Božího Hrobu

Santos Abril y Castelló – arcikněz papežské baziliky Santa Maria Maggiore

Manuel Monteiro Castro – nový vrchní penitenciář Svaté církve římské

Francesco Coccopalmerio – předseda Papežské rady pro legislativní texty

Antonio Maria Vegliò – předseda Papežské rady pro pastoraci migrantů a cestujících

Extra-kuriální (bez povinnosti sídlit v Říme)

Rainer Maria Woelki – arcibiskup Berlína

Thomas C. Collins – arcibiskup Toronta

Willem J. Eijk – arcibiskup Utrechtu

John Tong – biskup Hong-Kongu

George Alencherry – syro-malabarský arcibiskup v Indie

Giuseppe Betori – biskup Florencie

Timothy Dolan – arcibiskup New Yorku

Dominik Duka, OP – arcibiskup Prahy

Kardinálové ne-voliči (starší 80 let):

Lucian Mureşan – arcibiskup Făgăraşa a Alba Iulia

Julien Ries – kněz diecéze Namur a emeritní profesor dějin náboženství na Katolické univerzitě v Louvain

Prosper Grech, OSA – kněz, emeritní docent několika římských univerzit a poradce Kongregace pro nauku víry

Karl Beder, SJ – emeritní docent Papežské univerzity Gregoriana a poradce Kongregace pro nauku víry

Monika Vývodová, tisk.cirkev.cz