Učíme se otevírat uši a srdce slovu Božímu

Pořídit si Bibli v našem mateřském jazyce, a to ještě v různých překladech, není dnes žádný problém. Písmo svaté je dostupné každému, kdo o ně má zájem. Vlastnit Bibli ovšem ještě neznamená, že si v ní čtu, a pokud v ní čtu, ještě to neznamená, že dokážu a jsem ochoten naslouchat slovu Božímu s otevřenýma ušima, srdcem a myslí, že mu dokážu a chci dovolit, aby vstupovalo do mého života. A právě to je naléhavá a častá výzva papeže Františka: aby se četba Písma stala každodenní součástí našeho života a abychom nasloucháním Božímu slovu dovolili Bohu proměňovat naše životy.

Služba lektora Božího slova může a je v tomto směru velkým přínosem jak pro farnost, tak pro celou církev. Po čtrnácti letech, kdy v olomoucké arcidiecézi průběžně probíhá vzdělávání laiků, se v této službě začíná stále více probouzet touha srozumitelně předávat Boží slovo při liturgii. O tom, co pro to v této zodpovědné službě může laik udělat, se dovídá během praktických cvičení „kultura řeči“ pod vedením MgA. Martiny Pavlíkové. Podle potřeby se také uskutečňuje vzdělávací kurz pro lektory Božího slova o třech částech, kdy absolvent získává osvědčení lektora Božího slova. Praktická cvičení i kurzy se uskutečňují podle požadavků a potřeb farností a děkanátů (více informací na www.kulturaslova.cz nebo u M. Pavlíkové na tel. 587 405 223, e-mail: pavlikova@arcibol.cz).

Na zmíněném webu je k dispozici i poslech nahrávek nedělního čtení. Ten umožňuje lepší přípravu ke slavení mše svaté, a to nejen lektorům. I zde se uplatňuje služba lektora, který je interpretem čtení z nedělní liturgie. Nahrávky poskytují tři interpretační verze: 1. i 2. čtení, mužský a ženský hlas. Interpretem třetí nahrávky je M. Pavlíková, evangelium načítá kněz. Stránky kromě nahrávek nedělního čtení poskytují i potřebné texty a zároveň jsou k dispozici odkazy na České katolické biblické dílo, které nabízí komentáře ke všem čtením.

Čemu poslech nahrávek poslouží? Dnešní člověk je zahlcen tolika slovy a všemožnými smyslovými vjemy, že se už nedokáže zastavit u pouhého naslouchání. Ale právě pozorné a bdělé naslouchaní vede člověka k poslušnosti a dovoluje tak Božímu slovu, aby ho formovalo. Touha naslouchat Božímu slovu také zároveň učí naslouchajícího poznávat svůj mateřský jazyk v jeho nejvyšší kvalitě, a to jak v psané, tak v mluvené podobě. Můžeme tedy říci, že touha opravdově naslouchat Božímu slovu nás vede také k lepšímu poznávání mateřského jazyka. Hlubší poznání rodného jazyka a vnímavá schopnost tento náš jazyk správně používat zase vede k hlubšímu ponoření se do Božího slova. To znamená, že čas věnovaný Božímu slovu v plném nasazení a pozorném naslouchání – „co mi, Pane, říkáš?“ – je čas, který je pro nás vždy přínosem a nikdy ztrátou.

Čtení Božího slova by mělo být v základu našeho života, aby Boží království bylo mezi námi.