V Olomouci se otevírá výstava o arcibiskupu Kohnovi

Jedněmi oslavovaný a obdivovaný, jinými odsuzovaný olomoucký arcibiskup Theodor Kohn stále přitahuje pozornost řady badatelů. Z dosud neprobádaného úhlu, především jako mecenáše umění a sběratele, představí jeho osobnost od 12. září 2013 výstava v Arcidiecézním muzeu Olomouc. Rozšířená repríza expozice s podtitulem „Neklidný osud talentovaného muže“, jejíž premiéru vloni hostil kroměřížský zámek, potrvá do 12. ledna příštího roku.

Olomouc: Podle spoluautorky koncepce výstavy Martiny Miláčkové je hlavním cílem expozice v olomouckém Arcidiecézním muzeu představit Kohna jako významného mecenáše umění a sběratele. „Během jedenáctiletého episkopátu se totiž Kohnovi podařilo usilovnou prací obnovit lesk arcibiskupských rezidencí v Olomouci a Kroměříži,“ upozornila Miláčková. Především úpravami kroměřížského zámku, který považoval tak jako řada jeho předchůdců za svoji hlavní letní rezidenci s čilým společenským ruchem, se podle ní zapsal do kulturních dějin Moravy. „Z jeho iniciativy proběhla v letech 1899 až 1901 generální oprava Sněmovního sálu a v roce 1900 byly dvě místnosti ve druhém patře zámku proměněny v obrazárnu a obrazy opatřeny novými rámy,“ vyjmenovala historička umění jen zlomek Kohnových zásahů do podoby zámku.

Pečoval však také o kroměřížské sbírky, zejména pak o jedinečnou kolekci obrazů. „Našel ji v neutěšeném stavu. Poškozené nebo stářím sešlé obrazy, které přestaly plnit estetickou i reprezentativní funkci, skončily dokonce v nejednom případě na půdě,“ řekl spoluautor koncepce výstavy Ondřej Zatloukal. Roku 1895 tedy Kohn začal s opravami a restaurováním sbírek. Současně usiloval o jejich rozšiřování především pro olomouckou arcibiskupskou rezidenci. „Značnou pozornost také věnoval numismatické sbírce, kterou založil jeho předchůdce Bedřich z Fürstenbergu. Především díky stanovení jasného sbírkotvorného programu a uvolnění velkých finančních částek na nákup numismatického materiálu zaměřeného výhradně na církevní ražby pak dosáhla sbírka proslulosti,“ dodal.

Na Bedřicha z Fürstenberga Kohn navázal rovněž v prosazování ideje zřízení diecézního muzea. Jako nejvhodnější prostor se mu jevila Rotunda v kroměřížské Květné zahradě. „Přestože se tento pokus nezdařil, musíme docenit, že právě Kohn položil základy myšlenky specializovaného církevního muzea, kterou naplno rozvinul a ve spolupráci s Muzeem umění Olomouc realizoval arcibiskup Jan Graubner v roce 2006 a 2007, kdy vznikla Arcidiecézní muzea v Olomouci a v Kroměříži,“ uzavřel Zatloukal.

Výstavu, která bude zahájena 12. září a potrvá do 12. ledna příštího roku, doprovází výpravná publikace, která nejen hodnotí význam Kohna – mecenáše, nýbrž upozorňuje i na jeho zásadní podíl na duchovních i hospodářských reformách, které do českých zemí pronikaly na počátku 20. století a souvisely s celosvětovým rozvojem ekonomiky, sociálními otázkami, reformním hnutím v církvi či s národnostní emancipací.

Projektem s podtitulem „Neklidný osud talentovaného muže“ pokračuje dramaturgická řada výstav zasvěcených olomouckým biskupům a arcibiskupům. První z nich byla v roce 2008 věnována Františkovi z Dietrichsteina (1599–1636), o rok později následovali Stanislav Pavlovský z Pavlovic (1579–1598) a Jindřich Zdík (1126–1150).

(S využitím tiskové zprávy na webu Muzea umění Olomouc)