Za chrám, město a vlast: projekt zmapuje osobnost biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna

Muzeum umění Olomouc stojí na prahu svého největšího vědeckého projektu nazvaného „Za chrám, město a vlast“. Téměř 19 milionů korun si vyžádá komplexní interdisciplinární vědecké zpracování jedné z nejvýznamnějších osobností kulturní, politické a duchovní scény střední Evropy druhé poloviny 17. století – olomouckého biskupa Karla z Lichtensteinu-Castelcorna (1624–1695).

Financovat jej bude projekt NAKI II, jenž je součástí evropského operačního programu pro vědu a výzkum. Název projektu je jednou z biskupových tezí a se shoduje se závěrečnou výstavou i odbornou publikací.

Na projektu Za chrám, město a vlast předloženém Muzeem umění Olomouc budou spolupracovat také Univerzita Palackého v Olomouci a Masarykova univerzita v Brně prostřednictvím čtyř desítek odborníků na historii umění.

„Olomoucký biskup a kníže Karel z Lichtensteinu-Castelcorna patří bezpochyby k nejvýznamnějším osobnostem barokní Evropy. Jeho význam po všech stránkách přesahuje nejen hranice olomoucké diecéze, ale také střední Evropy. Za dobu svého episkopátu diecézi ekonomicky stabilizoval, modernizoval a pozdvihl mezi nejvýznamnější na starém kontinentu,“ uvedl ředitel Muzea umění Michal Soukup.

Biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna se stal symbolem hospodářské a kulturní obnovy v době rekatolizace. Mimořádný význam sehrál jako mecenáš umění. Zaměstnával mnoho umělců, zakoupil obrazovou sbírku celoevropského významu a na vysokou úroveň na svém dvoře pozvedl většinu uměleckých odvětví. Významným způsobem se zapsal do podoby moravských měst (Olomouc, Kroměříž, Holešov, Vyškov), kde vystavěl reprezentativní rezidence včetně unikátních zahrad. Na základě konfrontace s nejvýznamnějšími evropskými kulturními a duchovními centry (Vídeň, Londýn, Paříž) zprostředkoval střední Evropě nastupující barokní zkušenost.

Podle hlavního řešitele projektu a vedoucího Arcidiecézního muzea Olomouc Ondřeje Zatloukala dokázal Karel z Lichtensteinu-Castelcorna svět a znalosti 17. století propojit v jeden fascinující celek. „Dovolím si tvrdit, že to je ve střední Evropě ojedinělá záležitost. Do skutečné hloubky se jeho prostřednictvím promítají mimo jiné i nejpodstatnější existenční záležitosti – spojené se vztahem člověka k přírodě, umění a Bohu. Vše je navíc konfrontováno nejen s historickými kořeny Evropy, ale také s čerstvě se rodící novověkou zkušeností,“ říká Zatloukal.

Navzdory významu se však Karel z Lichtensteinu-Castelcorna dosud nedočkal syntetického a vyčerpávajícího zpracování. Absence zpracování této velmi důležité problematiky se výrazně projevuje rovněž v širším středoevropském kontextu, kde byly obdobně náročné úkoly již v minulosti realizovány. Velký důraz bude proto kladen na kontextuální zasazení výzkumu do celoevropské problematiky.

„Ačkoli badatelé budou zkoumat dobu po třicetileté válce, tedy dobu temna, věřím, že v ní najdou nejedno světlo. Velikost týmu tomu nasvědčuje. Přeji si, abychom pak na závěrečné výstavě našli plody nového poznání,“ řekl těsně před podpisem arcibiskup olomoucký Jan Graubner.

Budoucí spolupráci ocenily také obě zainteresované univerzity. „Muzeum umění je pro nás důležitým partnerem, cenná bude především interdisciplinární zkušenost,“ řekl rektor Univerzity Palackého Jaroslav Miller. Projekt, který označil termínem kolaborativní výzkum, vnímá jako posilující pro komunitního ducha institucí a města. Podobně reagoval za Masarykovu univerzitu Ondřej Jakubec ze Semináře dějin umění filozofické fakulty. „Zapojení do projektu má pro nás několik pozitivních efektů. Kromě odborné spolupráce s kolegy také možnost podílet se na prestižním výstavním a publikačním počinu, který přesahuje lokální rámec,“ shrnul Jakubec.

Výstupem tříletého grantového projektu bude realizace 6 výstav a k nim se vážících kritických katalogů, předloženy budou 3 metodiky. Při aplikaci výsledků základního výzkumu bude kladen důraz na rozvoj edukačních aktivit, pro tento účel bude také vytvořen specializovaný software a v závěru projektu budou inovace v oblasti edukačních aktivit představeny formou workshopů. Prezentace výsledků výzkumu odborné veřejnosti se uskuteční nejen formou výstav a dílčích studií, ale především publikování článků a vydáním katalogů.

Výzkum volně navazuje na předešlé projekty Arcidiecézního muzea Olomouc spojené s dalšími osobnostmi církevního mecenátu v olomoucké diecézi, jakými byli biskupové Jindřich Zdík, František z Dietrichsteina, Stanislav II. Pavlovský z Pavlovic a arcibiskup Theodor Kohn.

NAKI II je program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity na léta 2016 až 2020. Celkové náklady projektu Za chrám, město a vlast činí 18,94 milionů korun a projekt poběží od března roku 2016 do prosince 2019.

Zdroj: Muzeum umění Olomouc