Zemřel salesián P. Václav Filipec

Ve věku 91 let zemřel v pátek 1. dubna 2011 v uherskohradišťské nemocnici P. Václav Filipec, SDB. Poslední rozloučení se zesnulým proběhne v pátek 8. dubna od 14.00 hodin v kostele sv. Josefa v salesiánském centru Don Bosco v Ostravě (Vítkovická 28) a jeho tělo bude poté uloženo do salesiánského hrobu na hřbitově ve Slezské Ostravě.

Olomouc: P. Václav Filipec se narodil 12. září 1919 v Dolních Domaslavicích. V roce 1932 se dostal do Fryštáku k salesiá­nům a zde také absolvoval střední školu. Trvalé sliby složil 24. dubna 1943 v Ostravě a kněžské svěcení mu udělil biskup Štěpán Trochta 20. června 1948 v Litoměřicích.

Po rozpuštění řeholních řádů komunistickou mocí v roce 1950 se rozhodl studovat filosofii a psychologii v Olomouci, studium však musel přerušit a již je nedokončil. Představenými byl pověřen, aby se staral o mladé spolubratry. Stal se proto spojkou mezi představenými, kteří byli internováni převážně v Želivě, a skupinami salesiánů, které se tajně scházely na Ostravsku, Olomoucku, Brněnsku a v Praze. Často objížděl v různých konspiračních převlecích všechny skupiny, radil, povzbuzoval, organizoval, sháněl peníze pro spolubratry, aby mohli studovat, případně si zajistit bydlení.

Koncem roku 1952 bylo prozrazeno jeho spojení s představenými a byl na něj vydán zatykač. Proto se ukrýval u známých na Vsetínsku i u sester dominikánek v Liptále a jinde. Byl zatčen až v roce 1957 při pokusu o opuštění republiky a odsouzen na devět let za podvracení republiky, maření dozoru nad církvemi a pokus o opuštění republiky. Propuštěn byl na amnestii v roce 1960.

Nadále však nemohl vykonávat kněžské ani řeholní poslání a pracoval v ostravských pekárnách jako pomocný dělník, závozník a skladník. Ve volném čase a později i v důchodovém věku neúnavně pokračoval v tajné formaci a vzdělávání spolubratří a velké řady laiků – a to i přes neustálé sledování Státní bezpečností. Díky svému psychologickému a teologickému vzdělání, které si neustále rozšiřoval, byl vyhledávaným odborníkem, rádcem, duchovním vůdcem a přirozenou autoritou. Úzce spolupracoval také s dr. Josefem Zvěřinou a dr. Oto Mádrem.

Roku 1988 se stal představeným ostravské komunity salesiánů a byl jím do roku 1995. Zasadil se o navrácení salesiánského domu v Ostravě a podporoval budování střediska mládeže v Havířově. Své kněžské a salesiánské poslání naplňoval i přes svůj vysoký věk – v kostele sv. Josefa, mezi salesiány spolupracovníky, ve Sdružení Panny Marie Pomocnice, ve skupinách věřících i při duchovním doprovázení řady lidí, kteří se na něho stále obraceli.

Před jeho 90. narozeninami ho začaly stále více sužovat nejrůznější nemoci. Zemřel po převozu do nemocnice v Uherském Hradišti v pátek 1. dubna 2011.