Věřící se budou v neděli modlit za pronásledované křesťany

Na neděli 25. května letos připadne Den modliteb za pronásledované křesťany. Podle organizace Křesťanská mezinárodní solidarita čelí diskriminaci, pronásledování nebo hrozbě smrti až 200 milionů věřících v Krista. Jejich utrpení je částečně způsobeno i nedostatečnou podporou ze strany západních křesťanů.

Praha: Pronásledování lidí věřících v Krista se spíše stupňuje. U příležitosti Dne modliteb za pronásledované křesťany to píše Křesťanská mezinárodní solidarita (CSI), která se tematice dlouhodobě věnuje.

„V celosvětovém měřítku tvoří křesťané 80 procent všech pronásledovaných pro náboženské přesvědčení. V současné době je každý desátý křesťan kvůli své víře v Ježíše Krista obětí diskriminace, pronásledování nebo čelí hrozbě smrti. Ve světovém měřítku se jedná až o 200 milionů křesťanů. Ročně je zabito více než 100 tisíc křesťanů,“ píše výkonná ředitelka české pobočky CSI Monika Kahancová.

Hlavními zdroji pronásledování jsou komunistické režimy a náboženský fundamentalismus. Tzv. Arabské jaro a následná destabilizace regionů Blízkého a Středního východu podle Kahancové umožnila vzestup islamistických skupin. Starobylé křesťanské komunity zde čelí pokusu o likvidaci.

Její slova potvrzuje i nevládní organizace Portes ouvertes France angažovaná v podpoře pronásledovaných křesťanů. Ta na počátku roku 2014 zveřejnila seznam 50 zemí, kde je problém pronásledování nejcitelnější. Autoři studie hovoří o „zimě křesťanů právě v zemích, které prošli arabským jarem“. V čele seznamu zůstává Severní Korea, na druhém místě je Somálsko, Sýrie se posunula z 11. místa na třetí pozici. Situace se dále zhoršila v oblasti afrického Sahelu, Iráku, Afghánistánu, Pákistánu, Jemenu i ve Středoafrické republice.

Jak uvádí Monika Kahancová z CSI, křesťané trpí také kvůli nedostatečné podpoře ze strany západních křesťanů. Pomoci je podle ní možné skrze modlitbu za pronásledované i jejich pronásledovatele, dále působením na politiky, aby věnovali dostatečnou pozornost otázce lidských práv. Je možné také pomoci finančně i materiálně skrze specializované organizace (Charita, CSI, řeholní řády aj.)

„Trpí-li jedna část, trpí s ní části všechny (1Kor 12,26). Letos tomu bude 25 let od chvíle, kdy křesťané v naší zemi získali úplnou náboženskou svobodu. Vzhledem k této nepříliš vzdálené zkušenosti by měli být křesťané právě v naší zemi vnímaví k utrpení věřících ve velké části světa,“ píše výkonná ředitelka české pobočky organizace Křesťanská mezinárodní solidarita.

Ondřej Mléčka, TS ČBK